 |
|
Ian Fleming -
The Spy Who Loved Me (1962) |
Špión, který mne miloval je bezesporu zcela netradiční román s Jamesem Bondem. Stejnojmenný film, celkově desátá
bondovka a třetí s Rogerem Moorem v hlavní roli, byl prvním plně originálním dobrodružstvím agenta 007, tedy nikoli
adaptací románu jako předchozí díly série. Film z roku 1977 má s Flemingovým dílem z roku 1962 společný opravdu více méně jen název. Scénář má na svědomí Christopher
Wood a byl vydán knižně pod názvem "James Bond, The Spy Who Loved Me", aby se odlišil od románu. V následujících
odstavcích však bude pozorost věnována výhradně Flemingovu dílu.
Zápletka
Netradiční je The Spy Who Loved Me zejména tím, že James Bond se objeví až ve třetí části knihy. Špión, který mne miloval
je (u Fleminga bezprecedentně) psán v ich-formě, z pohledu Kanaďanky jménem Vivienne Michel. Je rozdělen do tří
příznačně nazvaných částí - Já, Oni, On.
V první části Vivienne, hlavní postava románu, rekapituluje svůj dosavadní život
a osvětluje čtenáři okolnosti, které jí přivedli daleko od domova - do opuštěného levného motelu v Adirondackských horách.
Po smrti svých rodičů byla svěřena do péče ke své přísné protestantské tetě. Její vzdělání mělo být završeno v Británii, a tak
byla Viv uvržena z poněkud ospalého Quebecku do víru dění ostrovní monarchie. Popisuje zde zejména své dvě milostné
aféry, které obě nabraly ten nejhorší možný konec. Prakticky při nejbližší příležitosti poté, co ji její první milenec
připravil o panenství, od něj dostalala kopačky. Druhý muž v jejím životě se zachoval ještě daleko hůř a jejich vztah
skončil rezervací místa v diskrétní potratové klinice ve Švýcarsku. Vivienne se proto rozhodla, že je v jejím životě nutná
radikální změna. Vrátila se do Kanady a před nástupem do zaměstnání si vypravila na cestu po severní America na svém
malém skútru Vespa.
V druhé části se Vivienne vrací do přítomnosti. V motelu The Dreamy Pines jí poskytli ubytování a stravu a možnost
menšího přivýdělku za to, že zaskočí za recepční, která nečekaně dala výpověď. Viv souhlasila nakonec i s nabídkou, aby
v motelu počkala až do jeho uzavření na konci sezóny, kdy si měl objekt převzít jeho majitel. Manželský pár, který
měl motel v pronájmu, údajně vše zařídil a stačilo jen počkat na příjezd majitele. Viv se však, nedlouho poté co v motelu
zůstala zcela sama, jedné bouřlivé noci dočkala příjezdu někoho úplně jiného - dvou násilníků, kteří jí začali usilovat o
život.
Ve třetí části naštěstí na scénu přichází James Bond, aby dámu v nesnázích zachránil a ukázal oběma lotrům zač je toho
loket. Oba zločinci se totiž v The Dreamy Pines motelu neobjevili vůbec náhodou, ale byly součástí zlomyslného plánu, jak
se nezákonně obohatit a vinu svést na vhodnou bezbrannou oběť. Viv byla prostě v nesprávném čase na nesprávném místě.
Rozlousknout tento případ sice zdaleka nedosahovalo důležitosti a náročnosti obyklých misí agenta 007, takové zjevné
bezpráví však Bond nemohl za žádnou cenu dopustit, a tak se dlouho nerozmýšlel a vrhl se Vivienne na pomoc.
Hodnocení
Román Špión, který mne miloval napsal Fleming jako určitý experiment a současně přestávku ve volné trilogii Thunderball (1961), On Her Majesty's Secret
Service (1963) a You Only Live Twice (1964), ve které vystupuje Bondův největší nepřítel Ernst Stavro Blofeld. Ohlasy
fanoušků ani kritiků nebyly moc příznivé. Ani mě osobně tato knížka nijak zvlášť nenadchla. Stojí za to si ji pro zajímavost
přečíst - i zde se nezapře Flemingův vypravečský talent a je zajímavé dozvědět se o poměrech v poválečné Británii. Pokud
však čtenář touží po nefalšovaném dobrodružství z prostředí tajných služeb, měl by sáhnout po (více méně jakémkoliv)
jiném románu s Jamesem Bondem.
|
